Včera jsem jel poprvé do nové práce a hned jsem samozřejmě zabloudil.
Měl jsem přijet do cizího města na půl desátou, tak samozřejmě že jsem pro jistotu vyrazil o 2 hodiny dřív, kdybych se NÁHODOU (!!!) ztratil. Měl jsem jednou přestupovat s tím, že si v místě přestupu najdu vhodnej bus a ten zneužiju k dalšímu cestování a........ no, nenašel jsem žádnej. Tak jsem to vzal pěšky, že jo.
Vítr jak sviň, cloumalo to mým několikatunovým osmašedesátikilovým tělem, jdu......... jdu.......... jdu 30 minut..... jdu 45 minut......... A nic.
Tak jsem zapadl do nějaké restaurace s tím, že jsem se (asi) ztratil, že mám být na té a té adrese a....... barman záchvat smíchu, že prej jsem asi tak o 5 mil vedle.
No, zavolali jsme taxi, svezl mě skoro celou tu zbytečně absolvovanou cestu zpět a....no tak hlavně že jsem zdravej a prohlédl jsem si po tmě noční zapadlé krásy úžasné větrné a deštivé Anglie, že jo.
Měl jsem přijet do cizího města na půl desátou, tak samozřejmě že jsem pro jistotu vyrazil o 2 hodiny dřív, kdybych se NÁHODOU (!!!) ztratil. Měl jsem jednou přestupovat s tím, že si v místě přestupu najdu vhodnej bus a ten zneužiju k dalšímu cestování a........ no, nenašel jsem žádnej. Tak jsem to vzal pěšky, že jo.
Vítr jak sviň, cloumalo to mým několikatunovým osmašedesátikilovým tělem, jdu......... jdu.......... jdu 30 minut..... jdu 45 minut......... A nic.
Tak jsem zapadl do nějaké restaurace s tím, že jsem se (asi) ztratil, že mám být na té a té adrese a....... barman záchvat smíchu, že prej jsem asi tak o 5 mil vedle.
No, zavolali jsme taxi, svezl mě skoro celou tu zbytečně absolvovanou cestu zpět a....no tak hlavně že jsem zdravej a prohlédl jsem si po tmě noční zapadlé krásy úžasné větrné a deštivé Anglie, že jo.
No comments:
Post a Comment